Zákon 56/2001 Sb.
o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.
168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
ČÁST PRVNĺ
Základní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
(1) Zákon upravuje tyto podmínky provozu vozidel na
pozemních komunikacích:
| a) |
registraci vozidel a vyřazování vozidel z registru, |
| b) |
technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel
a schvalování jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních
komunikacích, |
| c) |
práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh
vozidla a pohonné hmoty, |
| d) |
práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel, |
| e) |
práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření
emisí, |
| f) |
kontroly technického stavu vozidel v provozu. |
(2) Zákon upravuje výkon státní správy a státního
dozoru v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích.
(3) Zákon se nevztahuje na vojenská
vozidla.1)
§ 2
Základní pojmy
(1) Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové
vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro
přepravu osob, zvířat nebo věcí.
(2) Zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným
účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění
podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích
schváleno.
(3) Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo
určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy.
(4) Historickým vozidlem nebo sportovně historickým
vozidlem (dále jen "historické vozidlo") je vozidlo, kterému byl Ministerstvem
dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo") vydán na základě mezinárodních smluv,
kterými je Česká republika vázána, registrační průkaz historického vozidla a
kterému byla ministerstvem vydána zvláštní registrační značka pro historické
vozidlo.
(5) Systém vozidla je jakýkoliv konstrukční systém
vozidla, na který se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím právním
předpisem. Systémem vozidla jsou například brzdy nebo zařízení pro snížení
emise.
(6) Konstrukční část vozidla je součást vozidla,
jejíž typ musí být schvalován nezávisle na vozidle, pokud tak stanoví prováděcí
právní předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím
právním předpisem. Konstrukční částí vozidla je například svítilna.
(7) Samostatný technický celek vozidla je součást,
jejíž typ může být schvalován nezávisle na vozidle, ale pouze ve vztahu k
jednomu typu vozidla nebo více typům vozidel, pokud tak stanoví prováděcí právní
předpis, a na kterou se vztahují technické požadavky stanovené prováděcím
právním předpisem. Samostatným technickým celkem vozidla je například zadní
nárazník vozidla, pevná nebo výměnná nástavba vozidla.
(8) Kategorie vozidla je skupina vozidel, která
mají stejné technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Rozdělení
vozidel do kategorií je uvedeno v příloze zákona.
(9) Výrobcem vozidla, systému vozidla, konstrukční
části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla je osoba, která
odpovídá za dodržení technických požadavků stanovených tímto zákonem a podmínek
stanovených v rozhodnutí o schválení typu vozidla, systému vozidla, konstrukční
části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla a za zajištění shody
vyráběných vozidel s typem vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla,
samostatného technického celku vozidla, jehož typ byl schválen.
(10) Akreditovaný dovozce je právnická osoba, která
má sídlo na území České republiky, nebo fyzická osoba, která má na území České
republiky místo trvalého pobytu a je registrována ministerstvem jako zástupce
zahraničního výrobce na základě jeho písemného pověření. Akreditovaný dovozce
dováží vozidla tohoto zahraničního výrobce na území České republiky a vystavuje
pro tato vozidla technický průkaz nebo technické osvědčení vozidla.
(11) Zkušební stanice je stanice technické kontroly
pověřená ministerstvem k provádění technické kontroly jednotlivých vozidel a
výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické
způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.
(12) Evidenční kontrola silničního vozidla je
kontrola silničního vozidla prováděná stanicí technické kontroly spočívající v
porovnání údajů uvedených v technickém průkazu silničního vozidla a v osvědčení
o registraci silničního vozidla nebo v osvědčení o technické způsobilosti
vozidla, pokud se jedná o vozidlo, které nepodléhá registraci, se skutečnými
údaji a stavem vozidla.
(13) Provozovatelem silničního vozidla
registrovaného v registru silničních vozidel České republiky se rozumí fyzická
osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice
nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem
provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je
vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla.
§ 3
Druhy vozidel
(1) Silniční vozidla se rozdělují na jednotlivé
druhy a kategorie. Rozdělení silničních vozidel do kategorií, technický popis
jednotlivých kategorií silničních vozidel a jejich další členění se stanoví v
příloze k tomuto zákonu.
(2) Silniční vozidla se rozdělují na tyto základní
druhy:
| a) |
motocykly, |
| b) |
osobní automobily, |
| c) |
autobusy, |
| d) |
nákladní automobily, |
| e) |
speciální vozidla, |
| f) |
přípojná vozidla, |
| g) |
ostatní silniční vozidla. |
(3) Zvláštní vozidla se rozdělují na tyto základní
druhy:
| a) |
zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, |
| b) |
pracovní stroje samojízdné, |
| c) |
pracovní stroje přípojné, |
| d) |
nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo tlačená
pěšky jdoucí osobou, |
| e) |
vozíky pro invalidy s ručním nebo motorickým pohonem, pokud jejich
šířka nebo délka nepřesahuje jeden metr, jejich konstrukční rychlost
nepřevyšuje 6 km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost
nepřevyšuje 450 kg. |
Pro účely tohoto zákona se zvláštním vozidlem rozumí i mobilní stroj,
průmyslové zařízení schopné přepravy nebo vozidlo bez karoserie, ve kterých je
zabudován spalovací motor.
ČÁST DRUHÁ
REGISTR A REGISTRACE SILNIČNĺHO
VOZIDLA
§ 4
Registr silničních vozidel
(1) Registr silničních vozidel je evidencí
silničních motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto
vozidel.
(2) Registr silničních vozidel je seznam, který
vedou okresní úřady. Příslušným pro registraci silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla je okresní úřad, v jehož územním obvodu má provozovatel
silničního motorového vozidla a přípojného vozidla bydliště nebo místo
podnikání, liší-li se od bydliště, nebo sídlo.
(3) Do registru silničních vozidel je oprávněn
nahlížet a požadovat od okresního úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů pouze
ten, kdo prokáže právní zájem.
(4) Do registru silničních vozidel se zapisuje
| a) |
vlastník (název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou
osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo
trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení
azylu, jde-li o fyzickou osobu), |
| b) |
provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a
identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu
podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného
pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou
osobu), |
| c) |
státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla (dále jen "registrační značka"), datum přidělení a odebrání
registrační značky, |
| d) |
číslo technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, datum a místo jeho vydání, |
| e) |
číslo osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla, |
| f) |
druh a kategorie silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, |
| g) |
výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka
(obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla, obchodní označení, |
| h) |
identifikační číslo silničního motorového vozidla a přípojného vozidla
(VIN), není-li, pak výrobní číslo podvozku silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla, |
| i) |
výrobce podvozku silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, |
| j) |
výrobce motoru, typ, výkon, zdvihový objem motoru a palivo, |
| k) |
výrobce karoserie, typ, výrobní číslo, barva, počet míst k sezení a
stání, popřípadě lůžek, rozměry ložné plochy, objem skříně nebo
cisterny, |
| l) |
údaj o celkových rozměrech silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, |
| m) |
největší technicky přípustná hmotnost, největší povolená hmotnost a
provozní hmotnost silničního motorového vozidla a největší technicky
přípustná hmotnost na nápravu a největší povolená hmotnost na
nápravu, |
| n) |
druh spojovacího zařízení, největší technicky přípustná hmotnost
naloženého přípojného vozidla, největší povolená hmotnost přípojného
vozidla, největší technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy a
největší povolená hmotnost soupravy, |
| o) |
datum první registrace vozidla. |
(5) Do registru silničních motorových vozidel a
přípojných vozidel se kromě údajů uvedených v odstavci 4 dále zapisují tyto
údaje:
| a) |
účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo
určeno, |
| b) |
zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném
vozidle, |
| c) |
údaje o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
(dále jen "pojištění odpovědnosti z provozu vozidla") v rozsahu údajů
uvedených v dokladu o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla,2) |
| d) |
záznam o technických prohlídkách, |
| e) |
záznam o schválení technické způsobilosti silničního motorového
vozidla a přípojného vozidla, |
| f) |
záznam o provedených a schválených přestavbách silničního motorového
vozidla a přípojného vozidla, |
| g) |
vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z
registru. |
(6) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a
zpravodajské služby vedou registr silničních vozidel používaných pro jejich
účely podle tohoto zákona. Ministerstvo vnitra vede registr vozidel používaný
pro účely celních orgánů podle tohoto zákona.
(7) Způsob vedení registru silničních motorových
vozidel a přípojných vozidel, podrobnosti o údajích zapisovaných do registru,
způsob vyznačování změn a vzory jednotlivých tiskopisů stanoví prováděcí právní
předpis.
(8) Okresní úřad využívá k zápisu osobních údajů o
vlastníkovi a provozovateli do registru silničních vozidel údajů z evidence
obyvatel vedené podle zvláštního právního předpisu.3)
§ 5
Centrální registr silničních vozidel
(1) Ministerstvo vede centrální registr silničních
vozidel, který obsahuje údaje předávané okresními úřady, a registr silničních
vozidel členů diplomatické mise.4)
(2) Ministerstvo zajistí Policii České republiky
výdej informací z centrálního registru vozidel způsobem umožňujícím dálkový a
nepřetržitý přístup.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob, rozsah
a lhůty pro předávání údajů okresními úřady do centrálního registru a
zveřejňování statistik registrovaných vozidel.
§ 6
(1) Každý, kdo hodlá provozovat na území České
republiky silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo, je povinen tato vozidla
přihlásit k registraci na předepsaném tiskopisu u příslušného okresního úřadu, s
výjimkou osob, jejichž pobyt na území České republiky netrvá déle než 185 dnů v
příslušném kalendářním roce, (dále jen "žadatel").
(2) Do registru silničních vozidel lze zapsat
silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo,
| a) |
jehož technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích byla
schválena, a |
| b) |
je-li sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla5)
týkající se takového vozidla. |
(3) Přihláška k registraci silničního motorového
vozidla a přípojného vozidla musí obsahovat
| a) |
údaj o druhu a kategorii silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ silničního
motorového vozidla a přípojného vozidla, obchodní označení, číslo
technického průkazu silničního motorového vozidla a přípojného vozidla a
číslo schválení technické způsobilosti silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla, |
| b) |
údaje o vlastníkovi silničního motorového vozidla a přípojného vozidla
podle § 4 odst. 4 písm. a), |
| c) |
údaje o provozovateli silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, není-li vlastník současně provozovatelem silničního motorového
vozidla a přípojného vozidla podle § 4 odst. 4
písm. b). |
(4) K přihlášce silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla k registraci žadatel přiloží
| a) |
technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, |
| b) |
doklad o technické prohlídce, jedná-li se o silniční motorové vozidlo
a přípojné vozidlo, které již bylo provozováno, |
| c) |
souhlas vlastníka k zaregistrování silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla na jiného provozovatele, |
| d) |
protokol o evidenční kontrole silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo, |
| e) |
doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, |
| f) |
doklad o zástavním právu váznoucím na silničním motorovém vozidle a
přípojném vozidle, bylo-li zřízeno, |
| g) |
doklad o povolení k pobytu nebo o udělení azylu na území České
republiky, není-li provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla státním občanem České republiky, |
| h) |
doklad o vyřazení vozidla z registru vozidel jiného státu, pokud bylo
v registru vozidel jiného státu vozidlo registrováno. |
§ 7
(1) Okresní úřad při registraci silničního
vozidla
| a) |
přidělí silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu registrační
značku, |
| b) |
zapíše do technického průkazu silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla údaje o vlastníkovi silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla a údaje o provozovateli silničního vozidla, není-li
vlastník současně provozovatelem silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla, a registrační značku, |
| c) |
vydá žadateli osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla, |
| d) |
vydá tabulku s přidělenou registrační značkou. |
(2) Žadatel uhradí při registraci silničního
motorového vozidla a přípojného vozidla okresnímu úřadu správní poplatek podle
zvláštního zákona.6) Tabulku s registrační značkou je provozovatel
silničního motorového vozidla a přípojného vozidla povinen umístit na vozidlo
způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(3) Při prvním přidělení tabulky s registrační
značkou okresní úřad opatří registrační značku nálepkou, na níž vyznačí termín
pravidelné technické prohlídky a měření emisí, pokud silniční vozidlo měření
emisí podléhá.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví vzor
technického průkazu a způsob provádění zápisu v technickém průkazu silničního
motorového vozidla a přípojného vozidla okresním úřadem, vzor osvědčení o
registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, formu, obsah a
provedení registrační značky, druhy registračních značek a způsob jejich
vydávání a nakládání s nimi, provedení tabulek s registrační značkou a způsob
umístění tabulek s registrační značkou na silniční motorové vozidlo a přípojné
vozidlo, postup v případě ztráty nebo zničení technického průkazu silničního
motorového vozidla a přípojného vozidla, osvědčení o registraci silničního
motorového vozidla a přípojného vozidla nebo registrační značky.
Právo zástavní k silničnímu vozidlu
§ 8
Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o právu
zástavním k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu ustanovení
občanského zákoníku a obchodního zákoníku o zástavním právu k věcem movitým.
§ 9
(1) Žádost o zapsání zástavního práva k silničnímu
motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu podává vlastník silničního vozidla nebo
zástavní věřitel se souhlasem vlastníka. Žádost musí být doložena smlouvou nebo
rozhodnutím o zřízení zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a
přípojnému vozidlu.
(2) Okresní úřad provede zápis zástavního práva k
silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu do technického průkazu
silničního motorového vozidla a přípojného vozidla. Současně zaeviduje zástavní
právo do registru silničních vozidel.
§ 10
Výmaz zápisu zástavního práva
Okresní úřad provede výmaz zástavního práva z
technického průkazu na žádost vlastníka vozidla. Současně vyznačí výmaz v
registru silničních vozidel. Žádost musí být doložena smlouvou nebo jiným
dokladem o zániku zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému
vozidlu.
Změna údajů v registru silničních vozidel
§ 11
Vlastník registrovaného silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla, zástavní věřitel a další osoby, jichž se zápis v registru
silničních vozidel týká, jsou povinni požádat příslušný okresní úřad o provedení
zápisu změn údajů zapisovaných v registru silničních vozidel.
§ 12
Žádost o zápis změn údajů
v registru
silničních vozidel
(1) Žádost o zápis změn údajů zapisovaných do
registru silničních vozidel jsou osoby uvedené v § 11 povinny podat do 10
pracovních dnů od vzniku skutečnosti, která zakládá změnu zapisovaného
údaje.
(2) K žádosti se přikládá
| a) |
technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, |
| b) |
osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla, |
| c) |
rozhodnutí okresního úřadu o schválení technické způsobilosti po
provedené změně, v případě změny podstatných částí mechanismu nebo
konstrukce vozidla provedené formou individuální přestavby, |
| d) |
ostatní doklady osvědčující změnu zapisovaných
údajů. |
Vyřazení silničního vozidla
z registru silničních
vozidel
§ 13
(1) Okresní úřad rozhodne o vyřazení silničního
motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, pokud
| a) |
silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo má takové závady v
technickém stavu, které bezprostředně ohrožují bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích a pro které nebylo vydáno platné osvědčení o
technické způsobilosti stanicí technické kontroly a stanicí měření emisí
ve lhůtě pravidelné technické prohlídky (§ 40), a pokud toto osvědčení
nebylo vydáno ani ve lhůtě 6 kalendářních měsíců od termínu pravidelné
technické prohlídky, |
| b) |
silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo zaniklo, |
| c) |
zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se
registrovaného vozidla a nebyla-li ve lhůtě sedmi dnů od zániku pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla. |
(2) Okresní úřad vyřadí silniční vozidlo z registru
na žádost vlastníka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla. Žadatel
předloží s žádostí o vyřazení silničního vozidla z registru i doklad o jeho
likvidaci.
(3) V případech podle odstavce 1 písm. a) nebo
c) rozhodne okresní úřad na žádost vlastníka silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla o dočasném vyřazení silničního vozidla z provozu na pozemních
komunikacích na dobu nejdéle 12 kalendářních měsíců; v takovém případě je
vlastník silničního vozidla povinen spolu se žádostí odevzdat okresnímu úřadu
osvědčení o registraci silničního vozidla, tabulku s přidělenou registrační
značkou a předložit technický průkaz silničního vozidla k vyznačení záznamu o
jeho vyřazení z provozu na pozemních komunikacích. Okresní úřad do registru
silničních vozidel zapíše údaj o počátku a konci doby, během níž je silniční
vozidlo vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích.
(4) Nejpozději před uplynutím doby dočasného
vyřazení silničního vozidla je jeho vlastník povinen okresnímu úřadu doložit
splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích. Dnem splnění
těchto podmínek okresní úřad vlastníkovi vozidla vrátí osvědčení o registraci
silničního vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a tyto skutečnosti
vyznačí v registru vozidel. V případě marného uplynutí doby dočasného vyřazení
silničního vozidla rozhodne okresní úřad o vyřazení silničního vozidla z
registru.
§ 14
(1) Při vyřazení silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla z registru provede okresní úřad
| a) |
výmaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru
silničních vozidel, |
| b) |
záznam do technického průkazu silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla o výmazu silničního motorového vozidla a přípojného
vozidla z registru silničních vozidel. |
(2) Vlastník silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla je povinen nejpozději do sedmi dnů od právní moci rozhodnutí,
jedná-li se o vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle
§ 13 odst. 1, nebo do sedmi dnů od podání žádosti, jedná-li se vyřazení
silničního motorového vozidla a přípojného vozidla podle § 13 odst. 2,
odevzdat okresnímu úřadu osvědčení o registraci silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou a předložit
technický průkaz silničního motorového vozidla a přípojného vozidla k vyznačení
záznamu o vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z
registru. Registrační značka se okresnímu úřadu neodevzdá v případě, že bylo
silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo vyřazeno z provozu z důvodu jeho
zániku nebo odcizení.
ČÁST TŘETĺ
SCHVALOVÁNĺ SILNIČNĺCH VOZIDEL
Hlava I
Schvalování typu
§ 15
(1) Výrobce nebo akreditovaný dovozce (dále jen
"výrobce"), který hodlá uvádět na trh hromadně vyrobená silniční vozidla,
systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky
vozidla, musí mít pro vozidlo platné osvědčení o schválení technické
způsobilosti typu vozidla a pro konstrukční části vozidla, systémy vozidla a
samostatné technické celky vozidla platné osvědčení o homologaci.
(2) Typem silničního vozidla se rozumí vozidla
jedné kategorie, která mají stejného výrobce, stejnou značku (obchodní název
stanovený výrobcem) a obchodní označení vozidla a která mají podstatné koncepční
a konstrukční znaky, kterými je rám nebo podlahová část. Typ silničního vozidla
může zahrnovat variantu typu a verzi varianty typu vozidla.
(3) Ministerstvo zveřejňuje pro účely rozhodování o
schválení typu podle kategorií vozidel technické předpisy, technické normy a
technické specifikace (dále jen "předpisová základna") a soupis údajů a
technické dokumentace (dále jen "informační dokument"), podle kterých bude typ
silničního vozidla nebo systému vozidla nebo konstrukční části vozidla nebo
samostatného technického celku vozidla schvalován.
(4) V informačním dokumentu ministerstvo vymezí, z
kterých technických požadavků nebo postupů lze povolit při rozhodování o
schválení typu na žádost výjimky. Výjimky nelze povolit z technických požadavků
týkajících se
| a) |
brzd, |
| b) |
vnějšího hluku, |
| c) |
emise škodlivin ve výfukových plynech, |
| d) |
odrušení vozidla a elektromagnetické
kompatibility. |
§ 16
Homologace typu
(1) Ministerstvo vydává osvědčení o výsledcích
posouzení shody vlastností typu silničního vozidla, typu systému vozidla, typu
konstrukční části vozidla nebo typu samostatného technického celku vozidla s
požadavky stanovenými pro silniční vozidlo, systém vozidla, konstrukční část
vozidla nebo samostatný technický celek vozidla předpisy vydanými na základě
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7) (dále jen
"osvědčení o homologaci typu").
(2) Ministerstvo může udělit oprávnění k provádění
činností spojených s vydáním osvědčení o homologaci typu právnické osobě, která
je technicky a stavebně vybavena k provádění ověřování a posuzování shody
vlastností silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo
samostatného technického celku vozidla a která zabezpečí, že fyzické osoby,
které budou tyto činnosti vykonávat, jsou odborně způsobilé.
(3) Zaměstnanci osoby, která je držitelem oprávnění
podle odstavce 2, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, s nimiž se
seznámí při provádění činností podle odstavce 1. Tato povinnost trvá i po
skončení pracovního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto
osoby zproštěny pouze osobou, v jejímž zájmu tuto povinnost mají, anebo ve
veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a
účelu.
(4) Zkoušky typu požadované ministerstvem k
homologaci se provádějí na náklady výrobce.
§ 17
Žádost o schválení technické způsobilosti
typu
(1) O schválení technické způsobilosti typu
silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo
typu samostatného technického celku rozhoduje ministerstvo na základě písemné
žádosti výrobce.
(2) Žádost musí obsahovat
| a) |
obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou
osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné
číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, jedná-li se o fyzickou
osobu, |
| b) |
obchodní označení, značku (obchodní název stanovený výrobcem) a typ
silničního vozidla, jeho systémů, konstrukční části nebo samostatného
technického celku silničního vozidla, |
| c) |
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, |
| d) |
údaje o způsobu zajištění záručního a pozáručního
servisu. |
(3) Žádost musí být doložena těmito doklady:
| a) |
ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické
osoby nebo u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z
obchodního rejstříku, u fyzických osob ověřenou kopií živnostenského
oprávnění, |
| b) |
informační složkou, která obsahuje údaje, nákresy, fotografie a další
doklady stanovené informačním dokumentem pro konstrukci typu silničního
vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla nebo typu
samostatného technického celku, |
| c) |
osvědčeními o homologaci typu systémů vozidla, konstrukčních částí a
samostatných technických celků, které tvoří silniční vozidlo, |
| d) |
návodem k obsluze silničního vozidla v českém jazyce, |
| e) |
prohlášením o zavedení systému řízení jakosti a kontroly
výroby. |
(4) Dokládá-li výrobce žádost o schválení technické
způsobilosti osvědčeními o homologaci typu vozidla podle § 27 odst. 2,
nemusí být žádost doložena doklady uvedenými v odstavci 3 písm. a) až
c) a e).
§ 18
Vícestupňové schvalování technické způsobilosti
typu silničního vozidla
(1) Je-li silniční vozidlo vyráběno ve více
stupních u dvou nebo více výrobců, může výrobce žádat o schválení technické
způsobilosti typu vozidla postupně, v samostatných řízeních, podle stavu
rozestavěnosti silničního vozidla.
(2) Vícestupňové schvalování technické způsobilosti
typu silničního vozidla lze zahájit řízením o schválení technické způsobilosti
typu základního vozidla. Základním vozidlem se rozumí nedokončené silniční
vozidlo, které je výrobcem identifikováno výrobní značkou, kódem vozidla nebo
identifikačním číslem vozidla VIN, které zůstanou zachovány i pro následná
řízení o schválení technické způsobilosti typu ve více stupních.
(3) Pro žádost o schválení technické způsobilosti
typu základního vozidla platí § 17 odst. 2 a 3 obdobně. V dalších řízeních
je výrobce povinen žádost doložit
| a) |
informační složkou, která odpovídá stavu výroby silničního vozidla a
kterou nepředkládal v předchozích řízeních o schválení technické
způsobilosti typu nedokončeného (rozestavěného) silničního vozidla, |
| b) |
osvědčeními o schválení technické způsobilosti typu nedokončeného
(rozestavěného) silničního vozidla v předchozích
stupních. |
(4) Podrobnosti vícestupňového schvalování
technické způsobilosti typu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 19
Podmínk y schvalování technické způsobilosti
typu
(1) Schválit technickou způsobilost typu silničního
vozidla nebo systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný technický
celek vozidla lze, prokáže-li žadatel
| a) |
že typ silničního vozidla nebo typ systému vozidla, konstrukční část
vozidla nebo samostatný technický celek vozidla odpovídá údajům uvedeným v
informačním dokumentu a splňuje požadavky stanovené podle předpisové
základny pro typ silničního vozidla, |
| b) |
způsobilost zajistit výrobu a účinnou kontrolu postupy, kterými se
zajistí systém řízení jakosti a kontroly výroby. |
(2) Za účelem rozhodnutí o schválení technické
způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části
vozidla nebo samostatného technického celku vozidla ministerstvo
| a) |
ověří u výrobce na jeho náklady, že výrobce splňuje předpoklady pro
shodnou výrobu, je způsobilý zajistit účinnou kontrolu této výroby a je
způsobilý zajistit výrobu a kontrolu postupy stanovenými předpisovou
základnou, |
| b) |
zajistí na náklady výrobce zkoušky a kontroly silničního vozidla, a
je-li to vhodné, i kontrolu montáže samostatných technických celků
silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo
samostatného technického celku vozidla u zkušebny pověřené
ministerstvem. |
(3) Ministerstvo je oprávněno neschválit technickou
způsobilost typu, i když silniční vozidlo nebo systém vozidla, konstrukční část
vozidla nebo samostatný technický celek vozidla a jejich výrobce splňují
požadavky podle odstavce 1, v případě, že výrobek má vlastnosti, které
prokazatelně znamenají vážné riziko ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích.
(4) Technická způsobilost typu systému vozidel,
konstrukční části vozidel a samostatných technických celků vozidel, které byly
homologovány podle § 16 a § 27 odst. 2, se neschvaluje s výjimkou hromadné
montáže podle odstavce 2 písm. b). Osvědčení o schválení technické
způsobilosti typu vozidla, které bylo homologováno podle § 27 odst. 2, vydá
ministerstvo na základě homologačního osvědčení.
(5) V případě kladného rozhodnutí o schválení
technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční
části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla vydá ministerstvo
osvědčení o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo
systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku
vozidla. Vzor osvědčení o schválení technické způsobilosti typu stanoví
prováděcí právní předpis.
(6) Ministerstvo rozhodne o schválení technické
způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části
vozidla nebo samostatného technického celku vozidla nejpozději ve lhůtě do
45 dnů ode dne doručení žádosti doložené předepsanými doklady. Ve zvlášť
složitých případech rozhodne ministerstvo nejdéle do 60 dnů ode dne doručení
žádosti doložené předepsanými doklady.
(7) Ministerstvo může udělit oprávnění k provádění
zkoušek a kontrol pro účely rozhodování o schválení technické způsobilosti typu
silničního vozidla, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného
technického celku vozidla osobě, která splňuje podmínky stanovené v § 16
odst. 2 a 3, (dále jen "oprávněná zkušebna").
(8) Podrobnosti o schvalování technické
způsobilosti typu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 20
Rozhodnutí o schválení technické způsobilosti
typu
(1) Ministerstvo v rozhodnutí o schválení technické
způsobilosti typu silničního vozidla uvede
| a) |
obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická
osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, rodné číslo, místo trvalého
nebo povoleného pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, |
| b) |
obchodní název, značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ
silničního vozidla a obchodní označení, |
| c) |
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, |
| d) |
způsob zajištění záručního a pozáručního servisu silničního
vozidla, |
| e) |
podmínky pro výrobu silničního vozidla, |
| f) |
výjimky z technických podmínek podle tohoto zákona (§ 15 odst. 3
a 4). |
(2) V rozhodnutí o schválení technické způsobilosti
typu systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického
celku vozidla ministerstvo uvede údaje uvedené v odstavci 1 písm. a), b),
d), e) a f) a stanoví podmínky pro jejich použití a podmínky jejich montáže na
vozidlo.
§ 21
Změna rozhodnutí o schválení
technické
způsobilosti typu
(1) Držitel osvědčení o schválení technické
způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části
vozidla nebo samostatného technického celku vozidla je povinen oznámit
ministerstvu každou změnu týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako
náležitosti žádosti o schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla
nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického
celku vozidla, na jejichž základě bylo rozhodnuto o schválení typu, a předložit
o nich doklady.
(2) Ministerstvo po posouzení změn údajů a dokladů
rozhodne o změně rozhodnutí o schválení typu silničního vozidla nebo systému
vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla.
Pokud rozhodnutí o změně vyžaduje provedení nových zkoušek a kontrol, zajistí
ministerstvo tyto zkoušky a kontroly na náklady výrobce u pověřené zkušebny.
Rozhodnutí ministerstvo provede do 30 dnů po oznámení změny.
§ 22
Odnětí osvědčení o schválení
technické
způsobilosti typu
(1) Ministerstvo rozhodne o odnětí osvědčení o
schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla,
konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla,
jestliže
| a) |
držitel osvědčení o schválení technické způsobilosti typu přestal
splňovat některou z podmínek, na jejichž základě bylo uděleno osvědčení o
schválení typu, |
| b) |
neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení
osvědčení o schválení technické způsobilosti typu, |
| c) |
to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích. |
(2) Ministerstvo odejme osvědčení o schválení
technické způsobilosti typu, jestliže o to držitel osvědčení požádal.
§ 23
Pozbytí platnosti osvědčení o
schválení
technické způsobilosti typu
Osvědčení o schválení technické způsobilosti typu
silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo
samostatného technického celku vozidla pozbývá platnosti
| a) |
uplynutím doby, na kterou bylo osvědčení o schválení technické
způsobilosti typu uděleno, |
| b) |
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem osvědčení o schválení
technické způsobilosti typu, |
| c) |
uplynutím 30 dnů od úmrtí fyzické osoby, které bylo osvědčení o
schválení technické způsobilosti typu uděleno, |
| d) |
dnem, kdy rozhodnutí ministerstva o odnětí osvědčení o schválení
technické způsobilosti typu nabylo právní moci. |
Povinnosti výrobce
§ 24
(1) Výrobce je povinen pro účely rozhodování o
homologaci typu na požádání poskytnout ministerstvu silniční vozidlo, jeho
systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek k ověření technických
požadavků.
(2) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o
homologaci typu silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části
vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, je povinen
| a) |
uvádět na trh silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části
vozidla nebo samostatné technické celky vozidla, které odpovídají typu,
pro který bylo uděleno osvědčení o homologaci typu, |
| b) |
zajistit výrobu a účinnou kontrolu postupy, kterými se zajistí systém
řízení jakosti a kontroly výroby, |
| c) |
zajistit provádění zkoušek vyrobených silničních vozidel nebo systému
vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku
vozidla na zkušebním zařízení určeném pro ověřování shodnosti každého
vyrobeného silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části
vozidla nebo samostatného technického celku vozidla s vydaným osvědčením o
homologaci typu, |
| d) |
zajistit, aby výsledky zkoušek byly zaznamenávány do zkušebních knih a
aby záznamy o zkouškách byly dostupné po dobu stanovenou ministerstvem,
nejdéle však po dobu 10 let, |
| e) |
zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky požadované
předpisovou základnou, a analyzovat jejich výsledky, |
| f) |
zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které
se prokáže neshodnost s vydaným osvědčením o homologaci typu, byla přijata
opatření k obnovení shodnosti příslušné výroby, |
| g) |
na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo,
systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky
vozidla pro ověření trvání podmínek pro udělení osvědčení o homologaci
typu a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace
pro toto ověření; po ukončení zkoušek bude vozidlo nebo jeho část vráceno
výrobci, pokud nebude dohodnuto jinak (například po destrukčních
zkouškách), |
| h) |
sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla,
konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v
provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů,
konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro
udržení jejich technické způsobilosti, |
| i) |
umožnit ministerstvu pravidelné ověřování kontrolních postupů
užívaných výrobcem pro zajištění shodnosti, |
| j) |
umožnit ministerstvu kontrolu výroby a předložit kontrolující osobě
zkušební knihy, záznamy o výrobě a umožnit jí odebrání vzorků ke
zkoušení, |
| k) |
zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby
nebo dovozu, |
| l) |
poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování
silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z
doby jeho prvního uvedení do provozu. |
(3) Každý výrobce, který je držitelem osvědčení o
schválení technické způsobilosti typu silničního vozidla nebo systému vozidla,
konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla, je
povinen
| a) |
uvádět na trh silniční vozidla nebo systémy vozidla, konstrukční části
vozidla nebo samostatné technické celky vozidla, které odpovídají typu,
pro který bylo uděleno osvědčení o schválení typu, |
| b) |
opatřit silniční vozidlo identifikačním číslem silničního vozidla
(VIN), |
| c) |
zajistit výrobu a účinnou kontrolu postupy, kterými se zajistí systém
řízení jakosti a kontroly výroby, |
| d) |
zajistit, aby pro každý typ byly prováděny nejméně zkoušky požadované
předpisovou základnou, a analyzovat jejich výsledky, |
| e) |
zajistit, aby po každé zkoušce vzorků nebo zkušebních dílů, při které
se prokáže neshodnost se schváleným typem, byla přijata opatření k
obnovení shodnosti příslušné výroby, |
| f) |
na výzvu ministerstva poskytnout ministerstvu silniční vozidlo,
systémy vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky
vozidla pro ověření trvání podmínek pro udělení osvědčení o schválení typu
a umožnit ministerstvu jejich ověření a poskytnout potřebné informace pro
toto ověření, |
| g) |
sledovat jím vyrobená silniční vozidla nebo systémy vozidla,
konstrukční části vozidla nebo samostatné technické celky vozidla v
provozu a na základě analýz poruch silničních vozidel nebo jejich systémů,
konstrukčních částí a samostatných technických celků činit opatření pro
udržení jejich technické způsobilosti, |
| h) |
zajistit náhradní díly nejméně po dobu pěti let po ukončení výroby
nebo dovozu, |
| i) |
poskytnout každému na vyžádání informace nezbytné k provozování
silničního vozidla a informace o technických údajích silničního vozidla z
doby jeho prvního uvedení do provozu. |
(4) Povinnosti výrobců podle odstavců 1 až 3 se
nevztahují na výrobce silničních vozidel, jejichž technická způsobilost typu
byla schválena podle § 19, nebo homologovaných podle § 27 a výrobce systému
vozidla, konstrukčních částí vozidla a samostatného technického celku vozidla
homologovaných podle § 19 nebo § 27, s výjimkou hromadné montáže podle § 19
odst. 2 písm. b).
§ 25
(1) Pro silniční vozidla určená k uvedení na trh v
České republice, která podléhají registraci podle tohoto zákona, vystaví výrobce
technický průkaz silničního vozidla, vyznačí v něm údaje o shodě se schváleným
typem silničního vozidla a technický popis vozidla. U silničních vozidel, která
nepodléhají registraci vydá výrobce technické osvědčení silničního vozidla.
(2) Výrobce konstrukční části nebo samostatného
technického celku je povinen na každou vyrobenou konstrukční část nebo
samostatný technický celek vyrobené ve shodě se schváleným typem umístit
označení obchodního názvu nebo značky nebo typové značky nebo čísla, pokud to
vyžaduje prováděcí právní předpis.
§ 26
Dohled nad výrobou
(1) Ministerstvo provádí dohled nad výrobou
silničních vozidel, systémů vozidel, konstrukčních částí vozidel nebo
samostatných technických celků vozidel, pro které ministerstvo vydalo osvědčení
o homologaci typu. Zjistí-li, že výrobce porušuje při výrobě povinnosti
stanovené tímto zákonem a osvědčením o homologaci typu, je oprávněno podle
povahy zjištěných nedostatků uložit výrobci způsob a lhůtu k odstranění těchto
nedostatků a jejich příčin. Ostatní práva a povinnosti při výkonu dohledu nad
výrobou stanoví zvláštní právní předpis.8)
(2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo
zdraví osob nebo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je ministerstvo
oprávněno okamžitě pozastavit výrobu, zadržet osvědčení o homologaci typu
silničního vozidla nebo systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo
samostatného technického celku. Na vydání tohoto opatření se nevztahují obecné
předpisy o správním řízení. Ministerstvo zahájí do 10 dnů ode dne zadržení
osvědčení o schválení technické způsobilosti typu řízení ve věci odejmutí
osvědčení o schválení technické způsobilosti typu.
§ 27
Uznání osvědčení o schválení typu silničního
vozidla vydaného jiným státem
(1) Ministerstvo uzná platné osvědčení o homologaci
typu, systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického
celku vozidla vydaného jiným státem na základě mezinárodní smlouvy, kterou je
Česká republika vázána.7)
(2) Ministerstvo uzná osvědčení o homologaci typu
silničního vozidla, typu systému vozidla, typu konstrukční části vozidla a typu
samostatného technického celku vozidla, které bylo vydáno státem Evropské unie
podle předpisů vydaných Evropským společenstvím, (dále jen "osvědčení o
homologaci typu ES").
(3) Na základě písemné žádosti výrobce o schválení
technické způsobilosti typu ministerstvo uzná osvědčení o schválení typu
silničního vozidla, které bylo vydáno státem Evropské unie podle předpisů
platných v daném státě, v případě, že vozidlo splňuje technické podmínky
stanovené tímto zákonem, a vydá rozhodnutí o schválení technické způsobilosti
typu.
(4) Pro uznávání osvědčení o schválení technické
způsobilosti typu silničního vozidla platí část třetí, s výjimkou § 16, § 17
odst. 3 písm. b) a e), § 19 odst. 2 a odst. 6 a § 24.
§ 28
Silniční vozidla vyráběná v malých sériích
(1) Ministerstvo může na základě písemné žádosti
výrobce, který hodlá hromadně vyrábět silniční vozidla v malé sérii, rozhodnout
o povolení výjimky z informačního dokumentu stanoveného pro schvalování typu
silničního motorového vozidla. Na náležitosti žádosti se vztahuje ustanovení §
17 odst. 2 a 3. Kromě toho musí žádost obsahovat, jaká výjimka má být
povolena, a její odůvodnění.
(2) Malou sérií hromadné výroby se rozumí výroba
nebo dovoz nejvýše 500 kusů silničních vozidel vyrobených nebo dovezených v
průběhu jednoho kalendářního roku.
Hlava II
Schvalování technické
způsobilosti
jednotlivě vyrobeného
silničního vozidla
§ 29
(1) Výrobou jednotlivého silničního vozidla se
rozumí výroba nejvýše pěti kusů jednoho typu silničního vozidla podle vlastní
konstrukce nebo s využitím systému vozidla, konstrukční části vozidla a
samostatného technického celku vozidla, na něž byla vydána rozhodnutí o
schválení typu.
(2) O povolení výroby jednotlivého silničního
motorového vozidla musí výrobce předem písemně požádat okresní úřad. Příslušným
k vydání povolení je okresní úřad, v jehož územním obvodu má výrobce sídlo nebo
bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště.
(3) V informačním dokumentu ministerstvo vymezí, z
kterých technických požadavků nebo postupů lze povolit při rozhodování o
schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla
výjimky. Výjimky nelze povolit z technických požadavků týkajících se
| a) |
brzd, |
| b) |
vnějšího hluku, |
| c) |
emise škodlivin ve výfukových plynech, |
| d) |
odrušení vozidla a elektromagnetické
kompatibility. |
§ 30
Žádost o povolení výroby
jednotlivého
silničního vozidla
(1) Žádost výrobce o povolení výroby jednotlivého
silničního vozidla musí obsahovat
| a) |
obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická
osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné
číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li žadatelem fyzická
osoba, |
| b) |
druh a kategorii silničního vozidla, |
| c) |
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, |
| d) |
způsob zajištění záručního a pozáručního servisu. |
(2) Žádost musí být doložena těmito doklady:
| a) |
ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické
osoby nebo u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z
obchodního rejstříku, u fyzických osob podnikatelů ověřenou kopií
živnostenského oprávnění, |
| b) |
technickým popisem silničního vozidla v rozsahu údajů uváděných v
technickém průkazu vozidla, včetně údajů o předpokládaných provozních,
jízdních a dynamických vlastnostech, |
| c) |
nákresem sestavy silničního vozidla s uvedením rozměrů a
hmotností, |
| d) |
návodem k údržbě a obsluze vozidla v českém jazyce, |
| e) |
osvědčeními o schválení typu systémů vozidla, konstrukčních částí a
samostatných technických celků vozidla, které tvoří silniční vozidlo, nebo
technickým protokolem. |
Rozhodnutí o technické způsobilosti
jednotlivě
vyrobeného silničního vozidla
§ 31
(1) Technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného
silničního vozidla schvaluje okresní úřad, který vydal povolení k výrobě
jednotlivého silničního motorového vozidla. Okresní úřad rozhodne na základě
posouzení shody vlastností jednotlivě vyrobeného silničního vozidla s požadavky
stanovenými prováděcím právním předpisem. Okresní úřad může uložit provedení
zkoušek jednotlivě vyrobeného silničního vozidla na náklady výrobce.
(2) Na žádost o schválení technické způsobilosti
jednotlivě vyrobeného silničního vozidla se vztahuje § 30. K žádosti musí být
dále přiložen technický protokol vydaný zkušební stanicí. Technickým protokolem
se dokládá splnění podmínek uložených v rozhodnutí o povolení výroby a splnění
technických požadavků stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Okresní úřad rozhodne nejpozději ve lhůtě do 60
dnů ode dne doručení písemné žádosti výrobce doložené předepsanými doklady.
§ 32
Okresní úřad v rozhodnutí o technické způsobilosti
jednotlivě vyrobeného silničního vozidla uvede
| a) |
obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická
osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné
číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li žadatelem fyzická
osoba, |
| b) |
druh a kategorii silničního vozidla, |
| c) |
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, |
| d) |
způsob zajištění záručního a pozáručního servisu silničního
vozidla. |
§ 33
(1) V případě kladného rozhodnutí o schválení
technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla vydá okresní
úřad technický průkaz silničního vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které
podléhá registraci. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá
okresní úřad technické osvědčení silničního vozidla.
(2) Vzor technického průkazu a technického
osvědčení silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis.
Hlava III
Technická způsobilost
jednotlivě
dovezeného
silničního vozidla
§ 34
(1) Technickou způsobilost jednotlivě dovezeného
silničního vozidla schvaluje okresní úřad na základě písemné žádosti. Příslušným
je okresní úřad, v jehož územním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo.
(2) Žádost o schválení technické způsobilosti
jednotlivě dovezeného silničního vozidla musí obsahovat
| a) |
obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická
osoba, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné
číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, je-li žadatelem fyzická
osoba, |
| b) |
druh a kategorii silničního vozidla, výrobce silničního vozidla,
značku (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní
označení vozidla, |
| c) |
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno. |
(3) Žádost musí být doložena těmito doklady:
| a) |
osvědčením o schválení technické způsobilosti silničního motorového
vozidla vydaným jiným státem nebo jeho ověřenou kopií, |
| b) |
dokladem o vyřazení silničního vozidla z registru jiného státu,
jedná-li se o vozidlo, které již bylo registrováno v jiném státě, |
| c) |
protokolem o evidenční kontrole, jedná-li se o vozidlo, které již bylo
registrováno v jiném státě, |
| d) |
technickým protokolem vydaným zkušební stanicí, jedná-li se o vozidlo,
které nebylo registrováno v jiném státě, nebo vozidlo, od jehož první
registrace v jiném státě neuplynula doba delší než pět let, |
| e) |
technickým protokolem vydaným pověřenou zkušebnou, jedná-li se o
vozidlo, které bylo dovezeno ze státu Evropské unie a od jehož první
registrace v tomto státě uplynula doba delší než pět let, |
| f) |
návodem k údržbě a obsluze vozidla v českém
jazyce. |
§ 35
(1) Okresní úřad rozhodne o schválení technické
způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, jestliže žadatel prokáže,
že
| a) |
pro silniční vozidlo bylo uděleno osvědčení o homologaci typu
ES, |
| b) |
na silničním vozidle nebyly provedeny žádné konstrukční změny, |
| c) |
údaje v předložených dokladech k žádosti odpovídají skutečnosti
zjištěné protokolem o evidenční kontrole. |
(2) Okresní úřad rozhodne o schválení technické
způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, u něhož není prokázáno
udělení osvědčení o homologaci typu ES a
| a) |
které nebylo dosud registrováno, nebo |
| b) |
od jehož první registrace v jiném státě neuplynula doba delší než pět
let, |
na základě technického protokolu vydaného zkušební stanicí. Zkušební stanice
vydá technický protokol, splňuje-li vozidlo technické požadavky stanovené
právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a
které byly platné pro danou kategorii vozidla v České republice v době výroby
vozidla.
(3) Okresní úřad rozhodne nejpozději ve lhůtě do 30
dnů ode dne doručení písemné žádosti doložené předepsanými doklady.
(4) V případě kladného rozhodnutí o schválení
technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla vydá okresní
úřad technický průkaz silničního vozidla, jedná-li se o silniční vozidlo, které
podléhá registraci. U silničních vozidel, která nepodléhají registraci, vydá
okresní úřad technické osvědčení silničního vozidla.
(5) V informačním dokumentu může ministerstvo
vymezit, z kterých technických požadavků nebo postupů lze povolit při
rozhodování o schvalování technické způsobilosti jednotlivě dovezeného
silničního vozidla na žádost výjimky. Výjimky nelze povolit z technických
požadavků týkajících se
| a) |
brzd, |
| b) |
vnějšího hluku, |
| c) |
emise škodlivin ve výfukových plynech, |
| d) |
odrušení vozidla a elektromagnetické
kompatibility. |
ČÁST ČTVRTÁ
VOZIDLO V PROVOZU
Hlava I
Silniční vozidlo v provozu
§ 36
(1) Na pozemních komunikacích lze provozovat pouze
takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních
komunikacích podle tohoto zákona.
(2) Pro zkušební provoz může být na pozemních
komunikacích provozováno silniční vozidlo jen na základě povolení vydaného
ministerstvem po ověření podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Historické vozidlo lze provozovat na pozemních
komunikacích jen na základě registračního průkazu historického vozidla a se
zvláštní registrační značkou pro historické vozidlo. Sportovní vozidlo lze
provozovat jen na základě povolení vydaného ministerstvem. Způsob a podmínky
registrace a další podrobnosti o provozu historického a sportovního vozidla
stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Provozovatel silničního vozidla je povinen
udržovat vozidlo v řádném technickém stavu podle pokynů pro obsluhu a údržbu
stanovených výrobcem.
(5) Technický stav silničních vozidel v provozu na
pozemních komunikacích je oprávněna v rámci dohledu na bezpečnost silničního
provozu kontrolovat Policie České republiky podle zvláštního
zákona.9)
§ 37
Technicky nezpůsobilé silniční vozidlo k
provozu
Silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na
pozemních komunikacích, pokud
| a) |
pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost
provozu na pozemních komunikacích, |
| b) |
poškozuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním
předpisem, |
| c) |
provozovatel vozidla neprokáže jeho technickou způsobilost k provozu
na pozemních komunikacích způsobem stanoveným tímto zákonem, |
| d) |
byly na vozidle provedeny neschválené změny anebo zásahy do
identifikátorů vozidla, například VIN. |
§ 38
Silniční motorová vozidla
a jejich přípojná
vozidla v provozu
(1) Provozovatel silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla nesmí provozovat na pozemních komunikacích vozidlo,
| a) |
které je technicky nezpůsobilé k provozu, |
| b) |
které není zaregistrováno v registru silničních vozidel v České
republice nebo v registru silničních vozidel jiného státu, |
| c) |
které není opatřeno registrační značkou nebo registrační značkou
jiného státu, |
| d) |
k němuž není sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla,5) |
| e) |
které nemá platné osvědčení o technické způsobilosti vydané stanicí
měření emisí a stanicí technické kontroly, |
| f) |
které nemá identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v registru
silničních vozidel. |
(2) Provozovatel silničního motorového vozidla a
přípojného vozidla musí při jízdě do zahraničí umístit na silničním motorovém
vozidle mezinárodní rozlišovací značku České republiky. Mezinárodní rozlišovací
značka České republiky obsahuje označení CZ.
§ 39
Provozovatel silničního vozidla je na svůj náklad
povinen přistavit silniční vozidlo k pravidelné technické prohlídce a silniční
motorové vozidlo i k pravidelnému měření emisí ve lhůtách stanovených tímto
zákonem.
§ 40
Pravidelné technické prohlídky
(1) Provozovatel silničního vozidla přistaví k
technické prohlídce
| a) |
osobní automobil, nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost
nepřevyšuje 3 500 kg, motocykl, přípojné vozidlo, jehož přípustná hmotnost
nepřevyšuje 3 500 kg, kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná hmotnost
nepřevyšuje 750 kg, nejpozději ve lhůtě čtyř let po prvním zápisu
silničního vozidla do registru silničních vozidel (dále jen
"zaregistrování silničního vozidla") a potom pravidelně nejpozději ve
lhůtách dvou let, |
| b) |
nákladní automobil, jehož přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg,
speciální automobil, autobus, silniční vozidlo s právem přednosti v jízdě,
cvičné silniční vozidlo autoškoly, vozidlo taxislužby, vozidlo půjčovny
automobilů určené k nájmu, kromě nebrzděného přívěsu, jehož přípustná
hmotnost nepřevyšuje 750 kg, přípojné vozidlo, jehož přípustná hmotnost
převyšuje 3 500 kg, nejpozději ve lhůtě jednoho roku po zaregistrování
silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději v jednoročních
lhůtách, |
| c) |
nebrzděný přívěs, jehož přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg,
motocykl, jehož zdvihový objem pístového spalovacího motoru pohonu
silničního vozidla nepřevyšuje 50 cm3 nebo jehož nejvyšší
konstrukční rychlost nepřevyšuje 50 km.h-1, s výjimkou
motocyklu opatřeného šlapadly, nejpozději ve lhůtě šest let po
zaregistrování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách
čtyř let. |
(2) Provozovatel dovezeného silničního vozidla,
které bylo registrováno v zahraničí, přistaví silniční vozidlo k technické
prohlídce před registrací silničního vozidla v České republice a potom
pravidelně nejpozději ve lhůtách stanovených v odstavci 1 podle druhu silničních
vozidel, s výjimkou silničního vozidla uvedeného v odstavci 1 písm. a),
které přistaví provozovatel silničního vozidla po první technické prohlídce
pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let.
§ 41
Pravidelné měření emisí
Provozovatel silničního motorového vozidla uvedeného v §
40, s výjimkou motocyklu, jehož provozní hmotnost je nižší než 400 kg, a
elektromobilu přistaví toto silniční vozidlo k pravidelnému měření emisí jeden
měsíc před ukončením platnosti technické prohlídky ve lhůtách stanovených pro
jeho pravidelnou technickou prohlídku.
§ 42
Lhůta pro přistavení silničního vozidla k pravidelné
technické prohlídce a k pravidelnému měření emisí se počítá ode dne
zaregistrování silničního vozidla u příslušného okresního úřadu a potom vždy ode
dne provedení pravidelné technické prohlídky zapsané v technickém průkazu
silničního motorového vozidla a pravidelného měření emisí zapsaného v osvědčení
o měření emisí nebo ode dne zákonem stanovené povinnosti přistavit vozidlo k
pravidelné technické prohlídce a pravidelnému měření emisí.
Měření emisí
§ 43
Měřením emisí se rozumí kontrola technického stavu částí
silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu
škodlivých emisí ve výfukových plynech, změření hodnot parametrů a vlastností
popisujících emisní chování silničního motorového vozidla, jejich seřízení a
případné odstranění zjištěných závad.
§ 44
(1) Kontrolou technického stavu částí silničního
motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí
ve výfukových plynech, se u silničních motorových vozidel se zážehovými motory s
neřízenými emisními systémy, včetně systémů s neřízenými katalyzátory,
rozumí
| a) |
kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a
znečišťování prostředí, |
| b) |
kontrola parametrů základního seřízení motoru zahřátého na provozní
teplotu při volnoběhu a při zvýšených otáčkách, včetně měření obsahu oxidu
uhelnatého ve výfukovém plynu při současném měření obsahu nespálených
uhlovodíků. |
(2) Kontrolou technického stavu částí silničního
motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí
ve výfukových plynech u silničních vozidel se zážehovými motory s řízenými
katalytickými systémy se rozumí
| a) |
kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a
znečišťování prostředí, |
| b) |
kontrola funkce řídicího systému motoru, |
| c) |
kontrola obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při volnoběhu a
při zvýšených otáčkách a kontrola hodnoty součinitele přebytku vzduchu
lambda ve zvýšených otáčkách u motoru zahřátého na provozní
teplotu. |
(3) Kontrolou technického stavu částí silničního
motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí
ve výfukových plynech se u silničních motorových vozidel se zážehovými motory s
řízenými katalytickými systémy a systémem palubní diagnostiky EOBD rozumí
| a) |
kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a
znečišťování prostředí, |
| b) |
kontrola funkce řídicího systému EOBD, |
| c) |
kontrola obsahu oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu při volnoběhu a
při zvýšených otáčkách a kontrola hodnoty součinitele přebytku vzduchu
lambda ve zvýšených otáčkách u motoru zahřátého na provozní
teplotu. |
(4) Kontrolou technického stavu částí silničního
motorového vozidla, motoru a příslušenství ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí
ve výfukových plynech se u silničních vozidel se vznětovými motory rozumí
| a) |
kontrola stavu skupin a dílů ovlivňujících emisi výfukových plynů a
znečišťování prostředí, |
| b) |
kontrola seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu, zejména
volnoběžných a maximálních otáček; u motorů s řízeným emisním systémem i
kontrola funkce řídicího systému motoru, |
| c) |
změření kouřivosti metodou volné akcelerace. |
(5) Před měřením emisí se kontrolují doklady
registrovaného vozidla a osvědčení o měření emisí. Ověřují se identifikační
údaje vozidla a motoru, homologační štítky a správnost údajů o měření emisí.
(6) Měření emisí se provádí pomocí metod a použitím
přístrojů a zařízení stanovených prováděcím právním předpisem. Přístroje pro
měření emisí, stanovené prováděcím právním předpisem, schvaluje ministerstvo na
základě zkoušek provedených pověřenou zkušebnou. Přístroje musí být metrologicky
navázány.
§ 45
Hodnocení a vyznačování měření emisí
(1) Stanice měření emisí při měření emisí
silničního motorového vozidla hodnotí, zda části silničního motorového vozidla,
motoru a příslušenství ovlivňující tvorbu škodlivých emisí jsou úplné,
nepoškozené, funkční a bez zjevných vad a zda hodnoty parametrů a vlastností
emisního chování silničního vozidla po provedeném měření emisí a i po případném
seřízení a odstranění zjištěných závad nepřekračují limity stanovené prováděcím
právním předpisem.
(2) O provedeném měření emisí vyhotoví stanice
měření emisí protokol o měření emisí silničního motorového vozidla a předá jej
provozovateli vozidla.
(3) Stanice měření emisí v případě kladného
výsledku měření emisí vystaví provozovateli silničního motorového vozidla
osvědčení o měření emisí, vyznačí v něm kladný výsledek měření emisí a na zadní
tabulku registrační značky umístí kontrolní nálepku s vyznačením měsíce a roku
příštího měření emisí.
(4) Osvědčení o měření emisí je přílohou
technického průkazu silničního vozidla, která obsahuje
| a) |
identifikační údaje o silničním motorovém vozidle a jeho motoru, jen v
případě změny, |
| b) |
hodnoty základního seřízení a limity parametrů emisního chování
motoru, |
| c) |
datum příštího měření emisí. |
(5) Jestliže hodnoty parametrů a vlastností
emisního chování silničního motorového vozidla po provedeném měření emisí
překračují limity stanovené výrobcem a prováděcím právním předpisem, je silniční
motorové vozidlo technicky nezpůsobilé k dalšímu provozu na pozemních
komunikacích (§ 37). Stanice měření emisí odstraní kontrolní nálepku z tabulky
registrační značky silničního vozidla.
(6) Druhy přístrojů, způsob metrologického
zajištění, postup při vyznačování měření emisí, vzor provedení osvědčení o
měření emisí a provedení kontrolní nálepky, způsob hodnocení technického stavu
částí silničního motorového vozidla, motoru a příslušenství při měření emisí
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 46
(1) Provozovatel silničního motorového vozidla je
povinen předložit osvědčení o měření emisí
| a) |
stanici měření emisí při pravidelném měření emisí, |
| b) |
stanici technické kontroly před pravidelnou technickou prohlídkou
silničního motorového vozidla. |
(2) Řidič silničního motorového vozidla je oprávněn
být přítomen při měření emisí ve stanici měření emisí.
§ 47
Technická prohlídka
(1) Technickou prohlídkou silničního vozidla se
rozumí kontrola technického stavu, činnosti ústrojí a zařízení silničního
vozidla.
(2) Kontrolou technického stavu silničního vozidla
se rozumí kontrola
| a) |
brzdové soustavy, |
| b) |
řízení, |
| c) |
náprav, kol, pneumatik, pérování, hřídelů, kloubů, |
| d) |
podvozku a karoserie, |
| e) |
světelných zařízení a světelné signalizace, |
| f) |
ostatního ústrojí a zařízení, zejména elektrického zařízení a vedení,
rychloměru a tachografu, palivové soustavy, těsnosti motoru a převodovky,
spojky, řazení rychlostních stupňů, vytápění a větracího systému,
spojovacího zařízení, výfukové soustavy, odrušení, hluku, |
| g) |
předepsané a zvláštní výbavy. |
(3) Při zahájení technické prohlídky musí být u
silničního motorového vozidla předložen protokol o měření emisí s kladným
výsledkem a na zadní tabulce registrační značky musí být umístěna kontrolní
nálepka s vyznačením doby platnosti provedeného měření.
(4) Přístroje pro provádění technické prohlídky
stanovené prováděcím právním předpisem schvaluje ministerstvo na základě zkoušek
provedených pověřenou zkušebnou. Přístroje musí být metrologicky ověřeny a
navázány.
(5) Řidič silničního motorového vozidla je oprávněn
být přítomen při technické prohlídce ve stanici technické kontroly.
Hodnocení technického stavu a technické
způsobilosti
silničního motorového vozidla k provozu a vyznačení výsledku
technické prohlídky
§ 48
(1) Stanice technické kontroly při technické
prohlídce silničního vozidla zjišťuje, zda technický stav a činnost ústrojí a
částí vozidla je bez závad nebo má závady porovnáním skutečného technického
stavu vozidla s podmínkami stanovenými pro technický stav vozidla tímto zákonem
a prováděcím právním předpisem.
(2) Stanice technické kontroly nesmí při pravidelné
technické prohlídce seřizovat a opravovat silniční vozidlo, s výjimkou
jednoduchého seřízení světlometů, pokud to umožňuje stav a přístupnost
seřizovacích prvků.
(3) O provedení pravidelné technické prohlídky
silničního vozidla vyhotoví stanice technické kontroly protokol o technické
prohlídce, předá jej provozovateli vozidla a výsledek technické prohlídky
vozidla oznámí příslušnému okresnímu úřadu.
(4) Rozsah a způsob provádění pravidelných
technických prohlídek, technické podmínky pro hodnocení výsledku technické
prohlídky, způsob vyznačování provedení technických prohlídek stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 49
Technickou prohlídkou silničního vozidla ve stanici
technické kontroly mohou být zjištěny tyto stupně závad na technickém stavu
vozidla, jeho ústrojí a částech:
| a) |
lehká závada, která nemá vliv na bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích, |
| b) |
vážná závada, která ovlivňuje provozní vlastnosti vozidla a nepříznivě
působí na životní prostředí, ale neohrožuje bezprostředně bezpečnost jízdy
vozidla nebo provoz na pozemních komunikacích, |
| c) |
nebezpečná závada, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost jízdy
silničního vozidla nebo provoz na pozemních
komunikacích. |
§ 50
(1) Silniční vozidlo je technicky způsobilé k
provozu na pozemních komunikacích, pokud technickou prohlídkou silničního
vozidla, jeho ústrojí a částí nebyly zjištěny žádné závady nebo jen lehké
závady.
(2) Stanice technické kontroly vyznačí zápisem do
technického průkazu vozidla den, měsíc a rok provedení pravidelné technické
prohlídky silničního vozidla. Na zadní tabulku registrační značky silničního
vozidla umístí stanice technické kontroly kontrolní nálepku o kontrole technické
způsobilosti silničního vozidla s vyznačením měsíce a roku příští pravidelné
technické prohlídky silničního vozidla.
§ 51
(1) Zjistí-li se technickou prohlídkou silničního
vozidla vážná závada, je vozidlo technicky způsobilé k provozu pouze na dobu 30
dnů ode dne vyznačení zápisu výsledku technické prohlídky silničního vozidla v
technickém průkazu vozidla. Provozovatel silničního vozidla je povinen v této
lhůtě přistavit silniční vozidlo s odstraněnou vážnou závadou té stanici
technické kontroly, která zjistila tuto vážnou závadu, k provedení prohlídky
způsobu odstranění vážné závady.
(2) Při zjištění vážné závady platí pro postup
stanice technické kontroly § 50 odst. 2 obdobně.
(3) Pokud provozovatel silničního vozidla
nepostupuje způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo bude-li při prohlídce způsobu
odstranění vážné závady zjištěna tato závada opakovaně, je vozidlo technicky
nezpůsobilé k provozu (§ 37) a nesmí být v provozu používáno. Provozovatel je
povinen zajistit na vlastní náklad jeho odtažení ze stanice technické
kontroly.
§ 52
(1) Pokud je technickou prohlídkou silničního
vozidla zjištěna nebezpečná závada, je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu a
nesmí být používáno v provozu. Provozovatel je povinen zajistit na vlastní
náklad
| a) |
odtažení vozidla ze stanice technické kontroly, |
| b) |
odstranění nebezpečné závady, |
| c) |
přistavení silničního vozidla k opakované technické
prohlídce. |
(2) Stanice technické kontroly při zjištění
nebezpečné závady odstraní kontrolní nálepku o technické způsobilosti silničního
vozidla ze zadní tabulky registrační značky a provede zápis o výsledku technické
prohlídky silničního vozidla v technickém průkazu vozidla.
(3) Pokud provozovatel silničního vozidla přistaví
silniční vozidlo s odstraněnou nebezpečnou závadou stanici technické kontroly,
která zjistila tuto nebezpečnou závadu, ve lhůtě do 30 kalendářních dnů od
jejího zjištění, provede stanice technické kontroly pouze kontrolu odstranění
nebezpečné závady.
§ 53
(1) Výrobu a distribuci tiskopisů protokolů o
technické prohlídce vozidla, kontrolních nálepek technické způsobilosti
silničního motorového vozidla, protokolů o měření emisí vozidla, osvědčení o
měření emisí a kontrolních nálepek měření emisí vozidla zajišťuje ministerstvo
prostřednictvím pověřených organizací.
(2) Vzory tiskopisu protokolu o technické prohlídce
vozidla, protokolu o měření emisí vozidla, osvědčení o měření emisí a způsob
jeho vyplnění, dále vzor kontrolní nálepky technické způsobilosti vozidla a
kontrolní nálepky měření emisí vozidla a způsob jejich vyplnění a umístění na
tabulku s registrační značkou stanoví prováděcí právní předpis.
Hlava II
Stanice technické kontroly
§ 54
Oprávnění k provozování stanice technické
kontroly
(1) Stanice technické kontroly je pracoviště
specializované na provádění technických prohlídek silničních vozidel.
(2) Stanici technické kontroly může provozovat
právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené
okresním úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je okresní úřad, v
jehož územním obvodu bude provozovatel stanice technické kontroly vykonávat
svoji činnost.
(3) Okresní úřad udělí žadateli oprávnění k
provozování stanice technické kontroly za těchto podmínek:
| a) |
žadatel, statutární orgán nebo členové statutárního orgánu právnické
osoby dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a
alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, |
| b) |
žadatel nesmí být právně nebo ekonomicky spjat s výrobou, prodejem
nebo opravou vozidel nebo jejich součástí tak, že současně provozuje
výrobu nebo opravy vozidel nebo jejich součástí, pro něž žádá o udělení
oprávnění k provozování stanice technické kontroly, po celou dobu
provozování stanice technické kontroly, |
| c) |
žadatel má parkovací plochy, provozní a technické vybavení nezbytné k
provozování stanice technické kontroly, |
| d) |
žadatel zajistí, aby prohlídky ve stanici technické kontroly prováděly
jen osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení kontrolního
technika. |
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona
nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k
nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro trestný
čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro
trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem
podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(5) Odbornou způsobilost prokáže žadatel platným
profesním osvědčením odborné způsobilosti kontrolního technika (dále jen
"profesní osvědčení kontrolního technika") (§ 60), jehož je držitelem alespoň
jeden člen statutárního orgánu.
(6) Druhy stanic technické kontroly, základní
technické vybavení a uspořádání a způsob jeho metrologického zajištění stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 55
Žádost o udělení oprávnění k provozování stanice
technické kontroly
(1) Žádost o udělení oprávnění k provozování
stanice technické kontroly musí obsahovat
| a) |
obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou
osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné
číslo, místo trvalého pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu, |
| b) |
typ stanice technické kontroly, |
| c) |
provozovnu stanice technické kontroly, |
| d) |
termín předpokládaného zahájení provozu. |
(2) K žádosti žadatel přikládá
| a) |
popis objektu, příjezdových komunikací a parkoviště, |
| b) |
seznam technologického vybavení kontrolní linky, |
| c) |
kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu má být
stanice technické kontroly provozována, k záměru provozovat stanici
technické kontroly z hlediska územního plánu, ochrany životního prostředí
a popřípadě jiného veřejného zájmu, |
| d) |
platné profesní osvědčení kontrolního technika (§ 60), jehož
držitelem je alespoň jeden člen statutárního orgánu, |
| e) |
prohlášení žadatele, že není právně nebo ekonomicky spjat s výrobou,
prodejem nebo opravou vozidel nebo jejich součástí tak, že současně
provozuje výrobu nebo opravy vozidel nebo jejich součástí, pro něž žádá o
udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly, |
| f) |
výpis z evidence Rejstříku trestů, který není starší než tři měsíce,
všech fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo členy
statutárního orgánu, a osob, které budou zajišťovat prohlídky ve stanici
technické kontroly. |
§ 56
Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice
technické kontroly
Okresní úřad v rozhodnutí o udělení oprávnění k
provozování stanice technické kontroly uvede
| a) |
obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou
osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné
číslo, místo trvalého pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu, |
| b) |
druh stanice technické kontroly, |
| c) |
adresu provozovny stanice technické kontroly, |
| d) |
datum zahájení provozu, |
| e) |
rozsah provádění technických prohlídek, |
| f) |
další podmínky pro zahájení činnosti provozování stanice technické
kontroly. |
§ 57
(1) Stanice technické kontroly musí mít ke dni
zahájení provozu osvědčení. Osvědčení vydává okresní úřad, který rozhodoval o
udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly na základě žádosti
provozovatele stanice technické kontroly.
(2) Osvědčením provozovatel stanice technické
kontroly dokládá, že
| a) |
splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování
stanice technické kontroly, |
| b) |
splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice
technické kontroly, |
| c) |
má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění
technických prohlídek ve stanici technické kontroly. |
(3) Způsob ověření plnění podmínek k provozování
stanice technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
§ 58
Povinnosti provozovatele stanice technické
kontroly
(1) Provozovatel stanice technické kontroly je
povinen zajistit po celou dobu provozování stanice technické kontroly, aby
| a) |
technické prohlídky vozidel byly prováděny osobami, které jsou
držiteli profesního osvědčení kontrolního technika, |
| b) |
technické vybavení a uspořádání stanice technické kontroly bylo v
souladu s rozhodnutím vydaným podle § 56 a prováděcím právním
předpisem, |
| c) |
přístroje a zařízení používané k provádění technických prohlídek
vozidel byly schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního
předpisu. |
(2) Provozovatel stanice technické kontroly je
povinen oznámit okresnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou
stanoveny jako náležitosti žádosti podle § 55 odst. 1 a 2.
§ 59
Odnětí oprávnění k provozování stanice technické
kontroly
Okresní úřad odejme oprávnění k provozování stanice
technické kontroly, jestliže
| a) |
při provádění technických prohlídek jsou závažným způsobem porušovány
povinnosti stanovené tímto zákonem, |
| b) |
ministerstvo v rámci výkonu státního odborného dozoru nařídilo
zastavení provádění technických prohlídek. |
Profesní osvědčení kontrolního technika
§ 60
(1) Provádět technické prohlídky vozidel ve stanici
technické kontroly mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení
kontrolního technika. O vydání profesního osvědčení kontrolního technika
rozhoduje ministerstvo. V případě zamítnutí žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí
podle správního řádu.
(2) Profesní osvědčení kontrolního technika vydá
ministerstvo osobě, která
| a) |
má ukončené úplné střední odborné vzdělání technického směru a má
odbornou praxi v autoopravárenství nejméně dva roky nebo střední odborné
vzdělání technického směru a odbornou praxi v autoopravárenství nejméně
šest let, |
| b) |
dosáhla věku 21 let, |
| c) |
má řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění k
řízení vozidla, jehož technické prohlídky ve stanici technické kontroly
bude provádět, |
| d) |
absolvovala výuku spočívající v teoretické přípravě a praktickém
výcviku na kontrolních linkách stanice technické kontroly, |
| e) |
složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění
technických prohlídek, |
| f) |
je bezúhonná; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje
ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k
nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pro
trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s
podnikáním, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková
podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by
nebyl odsouzen. |
(3) V profesním osvědčení kontrolního technika
ministerstvo uvede rozsah způsobilosti provádět technické prohlídky ve stanici
technické kontroly. Vzor tiskopisu profesního osvědčení kontrolního technika
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 61
(1) Profesní osvědčení kontrolního technika se
vydává na dobu neurčitou.
(2) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního
osvědčení kontrolního technika,
| a) |
porušil-li jeho držitel závažným způsobem povinnosti při provádění
prohlídek silničních vozidel, |
| b) |
přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání. |
§ 62
(1) Výuku spočívající v teoretické přípravě a
praktickém výcviku na kontrolních linkách stanice technické kontroly zajišťuje
ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací. Závěrečné zkoušky odborné
způsobilosti k provádění technických prohlídek provádí ministerstvo, které si za
tím účelem zřídí zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z
odborníků v oblasti dopravy. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva. Výuka
a závěrečné zkoušky se provádějí na náklady žadatele.
(2) Učební osnovu výuky teoretické přípravy a
praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických
prohlídek ve stanici technické kontroly, rozsah znalostí potřebných pro úspěšné
absolvování závěrečné zkoušky odborné způsobilosti k provádění technických
prohlídek, způsob provádění, organizování a hodnocení závěrečné zkoušky před
zkušební komisí a zkušební řád stanoví prováděcí právní předpis.
Hlava III
Stanice měření emisí
§ 63
Oprávnění k provozování stanice měření
emisí
(1) Stanice měření emisí je pracoviště
specializované na měření emisí, které je pověřeno výrobcem vozidla nebo výrobcem
systému vozidla ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech
vozidla. Stanice měření emisí se dělí na typy stanic měření emisí podle druhů
vozidel a druhu motorů na stanice měření emisí pro vozidla
| a) |
poháněná zážehovými motory, |
| b) |
poháněná zážehovými motory a motory upravenými na pohon zkapalněným
ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem, |
| c) |
poháněná vznětovými motory a motory upravenými na pohon zkapalněným
ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem. |
(2) Stanici měření emisí může provozovat právnická
nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené okresním
úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je okresní úřad, v jehož
územním obvodu bude provozovatel stanice měření emisí mít sídlo.
(3) Okresní úřad udělí žadateli oprávnění k
provozování stanice měření emisí za těchto podmínek:
| a) |
statutární orgán nebo členové statutárního orgánu žadatele dosáhli
věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní, jedná-li se o
právnickou osobu, fyzická osoba dosáhla věku 18 let, je způsobilá k
právním úkonům a bezúhonná, |
| b) |
žadatel má provozní a technické vybavení nezbytné k provozování
stanice měření emisí. |
(4) Pro vymezení bezúhonnosti platí ustanovení § 54
odst. 4.
(5) Základní technické vybavení jednotlivých druhů
stanic měření emisí stanoví prováděcí právní předpis.
§ 64
Žádost o udělení oprávnění k
provozování
stanice měření emisí
(1) Žádost o udělení oprávnění k provozování
stanice měření emisí okresnímu úřadu musí obsahovat
| a) |
obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou
osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné
číslo, místo trvalého pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu, |
| b) |
typ stanice měření emisí, |
| c) |
značky (obchodní název stanovený výrobcem) a typy vozidel, u nichž
bude prováděno měření emisí, |
| d) |
místo, kde bude stanice měření emisí provozována, |
| e) |
termín předpokládaného zahájení provozu. |
(2) K žádosti žadatel přikládá
| a) |
popis objektu, příjezdových komunikací a parkoviště, |
| b) |
seznam technologického vybavení stanice měření emisí, |
| c) |
kladné vyjádření stavebního úřadu, v jehož územním obvodu má být
stanice měření emisí zřízena, k záměru provozovat stanici měření emisí z
hlediska územního plánu a ochrany životního prostředí, popřípadě jiného
veřejného zájmu, |
| d) |
výpis z evidence Rejstříku trestů, který není starší než tři měsíce,
všech fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo členy
statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba, nebo výpis z
evidence Rejstříku trestů, který není starší než tři měsíce, žadatele,
je-li žadatelem fyzická osoba, |
| e) |
stanovisko hygienické služby, |
| f) |
doklad o pověření výrobce vozidla nebo výrobce systému vozidla
ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech vozidla zřídit
specializované pracoviště opravny. |
§ 65
Rozhodnutí o oprávnění k provozování stanice
měření emisí
Okresní úřad v rozhodnutí o oprávnění k provozování
stanice měření emisí uvede
| a) |
obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou
osobu, nebo jméno, příjmení, obchodní firmu, jde-li o podnikatele, rodné
číslo, místo trvalého pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu, |
| b) |
typ stanice měření emisí, |
| c) |
typy a značky vozidel, u nichž je stanice měření emisí oprávněna
provádět měření emisí, |
| d) |
místo, kde bude stanice měření emisí provozována, |
| e) |
datum zahájení provozu, |
| f) |
rozsah provádění měření emisí, |
| g) |
další podmínky pro zahájení činnosti provozování stanice měření
emisí. |
§ 66
(1) Stanice měření emisí musí mít ke dni zahájení
provozu osvědčení. Osvědčení vydává okresní úřad, který rozhodoval o udělení
oprávnění k provozování stanice měření emisí na základě žádosti provozovatele
stanice měření emisí.
(2) Osvědčením provozovatel stanice měření emisí
dokládá, že
| a) |
splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování
stanice měření emisí, |
| b) |
splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování stanice
měření emisí, |
| c) |
má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění měření
emisí. |
(3) Způsob ověření plnění podmínek k provozování
stanice měření emisí stanoví prováděcí právní předpis.
§ 67
Povinnosti provozovatele stanice měření
emisí
(1) Provozovatel stanice měření emisí je povinen
zajistit po celou dobu provozování stanice měření emisí, aby
| a) |
měření emisí vozidel bylo prováděno osobami, které jsou držiteli
profesního osvědčení odborné způsobilosti mechanika (dále jen "profesní
osvědčení mechanika") (§ 69), |
| b) |
technické vybavení a uspořádání druhu stanice měření emisí, včetně
prostor pro měření emisí, manipulačních prostor, zařízení na odsávání
výfukových plynů, větrání, vytápění, bylo v souladu s rozhodnutím vydaným
podle § 65 a prováděcím právním předpisem, |
| c) |
přístroje a zařízení používané k provádění měření emisí vozidel byly
schváleny a metrologicky navázány podle zvláštního právního
předpisu. |
(2) Provozovatel stanice měření emisí je povinen
oznámit okresnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny
jako náležitosti žádosti podle § 64 odst. 1 a 2.
§ 68
Odnětí oprávnění k provozování stanice měření
emisí
Okresní úřad odejme oprávnění k provozování stanice
měření emisí, jestliže
| a) |
při provádění měření emisí jsou závažným způsobem porušovány
povinnosti stanovené tímto zákonem, |
| b) |
ministerstvo v rámci výkonu státního odborného dozoru nařídilo
zastavení provádění měření emisí. |
Profesní osvědčení mechani ka
§ 69
(1) Provádět měření emisí ve stanici měření emisí
mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení mechanika. O vydání
profesního osvědčení mechanika rozhoduje ministerstvo. V případě zamítnutí
žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí podle správního řádu.
(2) Profesní osvědčení mechanika vydá ministerstvo
osobě, která
| a) |
má ukončené úplné střední odborné vzdělání technického směru a
odbornou praxi nejméně tři roky nebo je vyučena v technickém oboru a má
odbornou praxi nejméně šest roků, |
| b) |
absolvovala teoretickou výuku měření emisí pro vozidla poháněná
zážehovými motory nebo vozidla poháněná zážehovými motory a motory
upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem
nebo vozidla poháněná vznětovými motory a motory upravenými na pohon
zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem, |
| c) |
složila závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti k provádění měření
emisí. |
(3) V profesním osvědčení mechanika ministerstvo
uvede rozsah způsobilosti provádět měření emisí ve stanici měření emisí. Vzor
tiskopisu profesního osvědčení mechanika stanoví prováděcí právní předpis.
§ 70
(1) Profesní osvědčení mechanika se vydává na dobu
neurčitou.
(2) Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního
osvědčení mechanika,
| a) |
porušil-li jeho držitel závažným způsobem povinnosti při provádění
prohlídek silničních vozidel, |
| b) |
přestal-li splňovat podmínky pro jeho vydání. |
§ 71
(1) Výuku spočívající v teoretické přípravě
zajišťuje ministerstvo prostřednictvím pověřených organizací. Závěrečné zkoušky
odborné způsobilosti k provádění měření emisí provádí ministerstvo, které si za
tím účelem zřídí zkušební komisi. Členy zkušební komise jmenuje ministerstvo z
odborníků v oblasti dopravy. Předsedou komise je zaměstnanec ministerstva. Výuka
a závěrečné zkoušky se provádějí na náklady žadatele.
(2) Učební osnovu výuky teoretické přípravy k
získání odborné způsobilosti k provádění měření emisí ve stanici měření emisí,
rozsah znalostí potřebných pro úspěšné absolvování závěrečné zkoušky odborné
způsobilosti k provádění měření emisí, způsob provádění, organizování a
hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti před zkušební komisí a zkušební
řád stanoví prováděcí právní předpis.
Hlava IV
Zkušební stanice
§ 72
(1) Ministerstvo může na základě veřejného
výběrového řízení vydat oprávnění stanici technické kontroly k provádění
technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých
sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na
pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky:
| a) |
je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly, |
| b) |
je technicky a stavebně vybavena k provádění technické kontroly, |
| c) |
alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k provádění
technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti
k provozu na pozemních komunikacích, |
| d) |
činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti
odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo
služební tajemství. |
(2) Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení k
provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické
způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, jestliže žadatel
| a) |
je držitelem profesního osvědčení kontrolního technika, |
| b) |
úspěšně absolvoval základní nebo zdokonalovací výcvik v teoretické
přípravě a praktické výuce, |
| c) |
složil závěrečnou zkoušku odborné způsobilosti. |
(3) Podrobnosti o druzích zkušebních stanic, vzory
tiskopisů oprávnění podle odstavce 1 a osvědčení k provozování zkušebních stanic
a podrobnosti o způsobu získání odborné způsobilosti k provádění technických
kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na
pozemních komunikacích stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTAVBA SILNIČNĺHO VOZIDLA
§ 73
(1) Přestavbou silničního vozidla je změna nebo
úprava podstatných částí mechanismu nebo konstrukce provozovaného silničního
vozidla.
(2) Za změnu podstatných částí mechanismu nebo
konstrukce silničního vozidla se považují
| a) |
změna druhu pohonu, vestavění jiného typu motoru, |
| b) |
změna karoserie, pérování vozidla a kol způsobující změnu povoleného
zatížení, |
| c) |
změna druhu karoserie nebo nástavby, pro které se mění účel a způsob
použití silničního vozidla, |
| d) |
změna kategorie vozidla. |
(3) Největší povolenou hmotnost silničního vozidla
lze snížit jen v případě přestavby vozidla na speciální vozidlo jednoúčelového
využití za podmínky, že nedojde ke změně kategorie vozidla.
(4) Přestavbou vozidla nesmí být změněna kategorie
vozidla, jestliže se na nově vzniklou kategorii vztahují přísnější technické
požadavky stanovené prováděcím právním předpisem pro brzdy vozidla, vnější hluk
vozidla, emise škodlivin ve výfukových plynech vozidla nebo prvky aktivní a
pasivní bezpečnosti.
(5) Přestavbu vozidla výměnou karoserie lze povolit
jen v rámci jedné typové řady vozidla.
(6) Nahrazuje-li se nebo doplňuje-li se vozidlo
novou nebo jinou součástí nebo výbavou, musí tato součást nebo výbava splňovat
podmínky stanovené tímto zákonem.
(7) O přestavbu silničního vozidla se nejedná,
jestliže výrobce vozidla prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce
silničního vozidla za náhradní díl k tomuto vozidlu.
§ 74
(1) Přestavbu silničního vozidla, které je
registrováno v registru silničních vozidel, povoluje příslušný okresní úřad na
základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky pro přestavbu stanovené
prováděcím právním předpisem.
(2) Hromadnou přestavbu typu silničního vozidla
povoluje ministerstvo na základě písemné žádosti, pokud jsou splněny podmínky
pro hromadnou přestavbu stanovené prováděcím právním předpisem.
(3) Žádost o povolení přestavby silničního vozidla
nebo hromadné přestavby typu silničního vozidla musí obsahovat
| a) |
obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její
identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem právnická
osoba, nebo jméno a příjmení, pobyt, obchodní jméno, rodné číslo a
identifikační číslo fyzické osoby, pokud bylo přiděleno, je-li žadatelem
fyzická osoba, |
| b) |
druh a kategorii silničního vozidla, |
| c) |
účel, pro který má být silniční vozidlo používáno. |
(4) Žádost musí být doložena těmito doklady:
| a) |
podrobným popisem přestavby silničního vozidla, |
| b) |
návrhem na změnu údajů zapisovaných v technickém průkazu silničního
vozidla, |
| c) |
technickým popisem a výkresovou dokumentací systému vozidla,
konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla,
pokud nebyla schválena jejich technická způsobilost typu, |
| d) |
technickým protokolem vydaným zkušební stanicí a u hromadné přestavby
vozidla pověřenou zkušebnou. |
ČÁST ŠESTÁ
VÝBAVA A NÁHRADNĺ DĺLY
§ 75
(1) Výbavou vozidla jsou věci, které jsou určeny k
zajištění provozu, údržby a opravám vozidla, nebo k ochraně a zajištění
přepravovaných osob nebo nákladů před újmou na zdraví, poškozením nebo před
nepříznivými vlivy různého charakteru, nebo pro zvýšení komfortu jízdy a příjem
nebo předávání informací z vozidla, například náhradní kolo, nářadí, výstražný
trojúhelník, prostředky pro připevnění nákladů, lékárnička, jednotka úpravy
vzduchu, rádiový přijímač.
(2) Náhradním dílem jsou věci, které jsou určeny k
nahrazení původního samostatného technického celku nebo konstrukční části
vozidla. Náhradní díl, na který se vztahuje homologace typu, musí splňovat
požadavky stanovené předpisovou základnou.
§ 76
(1) Výbavu lze použít, pokud svou konstrukcí a
technickým stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným prováděcím právním
předpisem. Výbava, která je určena prováděcím právním předpisem, musí mít
schválenou technickou způsobilost.
(2) Na schvalování technické způsobilosti výbavy se
vztahuje část třetí tohoto zákona.
§ 77
Pohonné hmoty, provozní hmoty a maziva
(1) Pohonnou hmotou motorového vozidla se rozumí
motorový benzín, motorová nafta, zkapalněné ropné plyny, biopalivo, směsné
palivo a stlačený a zkapalněný zemní plyn. Provozní hmotou motorového vozidla se
rozumí zejména kapalina do brzdového systému vozidla a kapalina do chladicího
systému pro chlazení motoru motorového vozidla. Mazivem jsou mazací oleje a
mazací tuky pro zajištění technické způsobilosti motorového vozidla k
provozu.
(2) K pohonu motorů vozidel a k plnění mazacích,
chladicích a jiných systémů a zařízení vozidel se smí používat pouze pohonné
hmoty a provozní hmoty předepsané výrobcem těchto motorů, systémů a zařízení.
Pohonné hmoty a provozní hmoty používané v provozu silničních motorových vozidel
musí svou jakostí splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem,
zvláštními právními předpisy,10) českými technickými normami a
předpisy vydanými na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika
vázána.11) K provozu vozidla na pozemních komunikacích nesmí být
použito olovnatých motorových benzínů.
(3) Prodávat olovnaté motorové benzíny v České
republice a dovážet olovnaté motorové benzíny do České republiky je zakázáno.
Pro provoz vozidla, jehož motor je konstruován pro použití olovnatých motorových
benzínů, musí být u čerpací stanice v prodeji bezolovnatý motorový benzín s
aditivačními přísadami, které umožní spolehlivý provoz těchto motorů, nebo
aditivační přísady samotné. Aditivační přísady a jejich dávkování stanoví
prováděcí právní předpis.
(4) Výrobce a dovozce benzínu a motorové nafty pro
motorová vozidla v provozu na pozemních komunikacích je povinen zajistit, aby
jím prodávané pohonné hmoty svou jakostí odpovídaly požadavkům stanoveným
prováděcím právním předpisem.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob
sledování a monitorování jakosti pohonných hmot v oblasti jejich výroby, dovozu
a prodeje a způsob vypracování a podávání zpráv mezinárodním orgánům a
organizacím z oblasti sledování a monitorování jakosti pohonných hmot.
ČÁST SEDMÁ
ZVLÁŠTNĺ VOZIDLA
§ 78
(1) Zvláštní vozidlo lze provozovat, pokud svou
konstrukcí a technickým stavem odpovídá technickým požadavkům stanoveným
prováděcím právním předpisem a má schválenou technickou způsobilost k provozu
podle tohoto zákona.
(2) Na schvalování technické způsobilosti
zvláštního vozidla k provozu se vztahuje část třetí tohoto zákona.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví jednotlivé
druhy mobilních strojů, průmyslových zařízení schopných přepravy nebo vozidel
bez karoserie, ve kterých je zabudován spalovací motor, přípustné hodnoty emisí
znečisťujících látek ve výfukových plynech a podrobnosti schvalování typu
spalovacích motorů, způsob vypracování a podávání zpráv mezinárodním orgánům a
organizacím.
§ 79
(1) Pro registraci a postup při schvalování
technické způsobilosti zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných
vozidel a samojízdných pracovních strojů platí část druhá a část třetí tohoto
zákona. Pro provoz zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných
vozidel platí dále část čtvrtá s výjimkou § 40 odst. 1.
(2) Pro zvláštní vozidla nepodléhající registraci
vozidel v registru silničních vozidel vydá výrobce technické osvědčení
zvláštního vozidla. Pro zvláštní vozidla registrovaná v registru silničních
vozidel vydá výrobce technický průkaz zvláštního vozidla.
(3) Provozovatel zemědělského nebo lesnického
traktoru a jejich přípojného vozidla přistaví k technické prohlídce toto
zvláštní vozidlo nejpozději ve lhůtě čtyř let po jeho prvním zaregistrování v
registru silničních vozidel a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř
let.
(4) Technická prohlídka zemědělských a lesnických
traktorů a jejich přípojných vozidel a měření emisí zemědělských a lesnických
traktorů může být provedena v místě určeném příslušným okresním úřadem mobilním
způsobem.
(5) Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla a
tec |
